Slavnostní předání realizované rekonstrukce komplexu objektů Hrzánského paláce v Praze

Stavba s gotickými základy a barokní nástavbou se díky Stavební divizí a jí realizovanou rekonstrukcí a restaurátorskou činností vrátila do stavu shodného se stavem posledně zdokumentovaným tj. stavem z roku 1740.

Vchod ze strany Loretánské ulice 177/9 (nástavba domu v Úvozu 28) je v užívání předsednictva vlády České republiky a slouží jako kancelář předsedy vlády ČR. Majitelem objektu je Úřad městské části Praha 1 a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Zajímavostí tohoto objektu je skutečnost, že před zdí bytu a ateliéru malíře Antonína Slavíčka, předního českého impresionisty proslaveného především obrazy Prahy, se fotografovala první ustanovená vláda republiky v čele s Tomášem Garrigue Masarykem.

Na domě a palácové nástavbě ze strany ulice Úvoz byla Stavební divizí kompletně zrekonstruována a restaurována fasáda včetně oken a všech klempířských prvků ve shodě materiálů, metod práce a použitých barev s posledním zdokumentovaným stavem z roku 1740. Realizace získala ocenění Restaurátorský počin a realizace roku 2014. Stavební divize dále realizovala v objektu paláce zrestaurování nádvorních zdí patřících Praze 1. Zvláště je třeba vyzdvihnout zeď Slavíčkova ateliéru s apartmánem vč. zrestaurování jeho busty spolu s pamětním textem. Před zdí se tradičně fotografují od doby vzniku republiky všechny významné státní návštěvy od úrovně premiéra výše. Rovněž byl zrekonstruován čelní parter budovy ze strany Loretánské ulice (strana vchodu do Úřadu vlády České republiky). Zajímavostí této části rekonstrukce fasády je skutečnost, že rod Hrzánů koupil 3 objekty ze strany Loretánské ulice a tyto byly mezi sebou propojeny jednotnou fasádou. Vzhledem k podloží objektů a jejich propojení docházelo k jejich pohybům, čímž se začaly vytvářet ve zdech praskliny. Praskliny vznikaly i po jejich opravě vždy do max. 18 měsíců.

Jsme patřičně hrdí na to, že po námi provedené rekonstrukci této části objektu v roce 2008, kdy byly provedeny bandáže v místech stávajícího zdiva původně sousedících objektů, již nedochází ke tvorbě nových trhlin.

V roce 1964 bylo nádvoří objektu rekonstruováno tak, že byly odstraněny všechny jeho původní souvrství a izolace, které byly nahrazeny cca 35 cm betonovou krustou s položením bílého mramoru jako pochozí částí. Záměrem rekonstrukce bylo patrně odlehčení stropních konstrukcí Rytířského sálu a bytů včetně odlehčení konstrukcí zdiva objektu v ulici Úvoz 28, neboť palácová část (dvě patra) jsou nástavbou tohoto domu z roku 1740. Tímto zásahem do původních konstrukcí došlo sice k zamýšlenému odlehčení, ale bohužel také ke vzniku dutého prostoru pod nádvořím. Díky nedořešenému odvětrávání prostoru této výdutě došlo k masívní tvorbě vlhkosti a degradaci celé železobetonové nosné konstrukce, což způsobilo rovněž velmi rozsáhlé statické narušení s tím, že nádvoří Hrzánského paláce bylo 13 let uzavřeno jak pro vjezd vozidel, tak i pro vstup osob.

Naší poslední realizací v objektu paláce je kompletní vyztužení a statické zajištění nádvorní části a budov ukotvením ocelové nosné montované konstrukce, která byla provedena tak, aby nádvorní část získala svou původní nosnost a stabilitu. Rekonstrukcí bylo též vyřešeno odvětrání pod nádvořím a byly staticky zajištěny klenby objektu Úvoz 28. Vzhledem k stavebně-technickým dispozicím objektu byla celá rekonstrukce prováděná ručně za použití stavebního otvoru o velikosti cca 3 m² v podlaze nádvoří – pro představu kompletní montovaná ocelová konstrukce včetně všech komponent váží cca 50 tun. Veškeré vyvážené a dovážené materiály byly ručně dopravovány skrz celý objekt a první nádvoří Hrzánského paláce až do uliční části.

Rozsáhlá rekonstrukce umožnila obnovení využití nádvoří svému původnímu, tedy reprezentačnímu účelu. Všechny delegace, které tento objekt navštíví, se tak mohou v závěru ceremoniálu pokochat jedinečným pohledem na historické jádro Prahy z okénka nádvoří, ze kterého vytvářel skici svých obrazů malíř Antonín Slavíček.

Sdílet článek na facebooku