Otázka: Suřík (minium) podrobnější postup
Dobrý den.
Chystám se na renovaci auta. Po odstranění shnilých částí dám celý skelet karoserie opískovat. Dutiny nově přivařovaných dílů a pak ještě celý skelet chci nalakovat suříkovým základem. Mám 2 kg prášku (můžu přikoupit víc). Suříkový základ chci použít jako první nátěr všeho a dál ho přelakovávat. Nejvhodnější tedy bude asi syntetická báze na vše.
Chci se zeptat na pár věcí:
1) Kdybych měl přístup k surovinám, ze kterých se vyrábí barvy (Roko), jaké ingredience (běžně nedostupné) bych měl poptávat?
Obvykle radíte vytvořit základ smícháním S1002 Sylabal s miniem, někdy doporučujete dále smíchat 1:1 se základní barvou S2000 pragoprimer. Jaké jsou výhody/nevýhody?
2) Jaké další barvy použít navrch? Nedoporučujete dvousložkové barvy. Mám přístup k epoxidovému základu, případně PU – obojí mi dosud s obyčejným synt. základem (vyzrátým) nijak nereagovalo. Je možné to použít? Po suříku jsem uvažoval další vrstvu jiného základu (epoxid), zatmelení svarů PUR tmelem (Würth K+D), plnič, akrylát lak (někde možná PUR).
Renovace bude trvat dlouho, delší prostoje pro vyzrávání barev nevadí. Odolný nátěr (tlumex nebo něco podobného) chci dát na podvozek až nakonec.
Budu rád za jakoukoli radu.
Z důvodu dobré přilnavosti a antikorzních vlastností je vhodné na opískovaný skelet auta použít základní barvu U2000 Pragoprimer antirez, na kterou lze aplikovat všechny druhy nátěrových hmot i tmelů. Pro informaci, v původních “suříkových” základních barvách byl obsah suříků obvykle kolem 20 – 30 % + další pigmenty a plniva jako jsou např. kysličník železitý, vápenec, kaolin a pod. Pojivo bylo olejové (lněný olej) nebo roztoky alkydových (syntetických) pryskyřic. Použití základních dvousložkových barev obecně na jiné základní jednosložkové barvy je téměř zbytečné, antikorozní vlastnosti i přilnavost k podkladu je dána prvním nátěrem základní barvou a rozpuštědla obsažená ve dvousložkových barvách jsou agresivnější a mohou i narušit nátěr běžnou základní barvou (podle druhu) a tím i zhoršit přilnavost.
Na vaše otázky odpovedá:
Richard Dener
